slovnik

Úplná cesta k osvobození

Lidé ze Západu mají představu, že spiritualita a osvobození je něco, co lze vynalézt, že si můžete vymyslet svou vlastní cestu, že můžete jít do knihkupectví nebo na internet a vybrat si techniky a přesvědčení, které se vám líbí a které vás dovedou do Nebe. Je to podobné, jako když někdo chce jít na severní pól, nikdy tam nebyl a myslí si, že jen tak sedne na kolo a najde cestu, bez přípravy, bez mapy, bez ponětí. Chcete-li se dostat na konkrétní místo, potřebujete přesné instrukce a musíte být plně připraveni.

Všechna náboženství, všechna filozofie, všechny mystické tradice a všechny formy mytologie mají stejný základ. Vznikly ze zkušenosti člověka, který viděl něco skutečného a pravdivého a chtěl to zprostředkovat, aby pomohl ostatním vidět to samé. Dali nám tedy učení, alegorii, mýtus, aby nám pomohli pochopit něco, co jsme my sami neviděli.

Náboženství jsou jako mapy. Jsou to mapy ke konkrétnímu zážitku. Postupem času však všechny mapy světa degenerují, protože s nimi zacházíme dle vlastního uvážení. My nečistí, nedokonalí lidé, vezmeme mapu, nerozumíme jí, ale snažíme se ji učinit srozumitelnější pro druhé. A pokaždé, když to uděláme, změníme ji. A to se děje tisíce a tisíce let, procházejíc politikou a tyranií a panováním strachu a válek, když lidi popravovali za jejich náboženské přesvědčení. Takže v moderní době jsme zdědili obrovské množství velmi krásných, ale velmi upadlých náboženství.

Proto nyní lidé hledají něco, co nespočívá tak moc v přijímání věcí na základě slepé víry nebo jen ve víře v něco bez kritického myšlení. Lidé chtějí důkazy. Chceme něco hmatatelného. Chceme mít jistotu, že tato filozofie nebo duchovní praxe, kterou si osvojujeme, je skutečná a funguje. Toto je dobrý postoj. Nemůžeme jednoduše přijímat věci bezvýhradně, protože existuje mnoho falešných cest, klamavých filozofií a zbytečných technik. Abychom znali pravdu, musíme být schopni zažívat skutečnost věcí. To je skutečný původ každého náboženství: Někoho zkušenosti. Takže je-li náboženství pravdivé, pak bychom měli být schopni zopakovat zkušenost učitele. Ale ve většině současných náboženství nemůžete zopakovat zkušenost původního učitele, a pokud se o to pokusíte, označí vás za blázna. Pokud v dnešní době budete tvrdit, že jste zažili Boha, lidé si pomyslí, že jste blázen.

Ale pravdou je, že pokud prorok, světec, zažil Boha, proč bychom nemohli i my? Jsme lidé naprosto stejní jako oni. Pokud toho oni dosáhli, měli bychom toho být schopni i my, a jsme. A ve skutečnosti to by nás měla náboženství učit.

Takže, abychom se to naučili, musíme se posunout za jednoduchou víru a proniknout do praktické podstaty každého velkého náboženství. Proto my zde studujeme všechna náboženství. Díváme se na všechny mapy, protože všechny obsahují prvky pravdy. I ony všechny zchátraly. Ale když je všechny srovnáme, a uvidíme, jak se navzájem shodují, můžeme začít vidět věci, které jsme předtím neviděli.

V naší historii jsme byli vždy rozděleni podle zeměpisné polohy, náboženství, třídy, kultury a jazyka a nyní tato omezení nemáme a máme k tomu důvod. Není to náhoda. Tento svět se mění a bude se měnit ještě víc. Správci celého tohoto učení se ze soucitu k lidstvu rozhodli, že nám ho celé odhalí. Začalo to v polovině dvacátého století. To je důvod, proč se věci ve světě v souvislosti s náboženstvím tak dramaticky změnily. Od padesátých přes šedesátá až po sedmdesátá léta se kvůli tomu všechno změnilo a stále se mění. Dnes budeme studovat přehled tohoto odhalení.

Tato přednáška se jmenuje Úplná cesta k osvobození. I když něco v této diskusi nebude znít v souladu s tím, co vám bylo řečeno, co jste četli nebo čemu věříte, vše, co vám popíšu, si můžete ověřit skrze vlastní zkušenost. Pokud se naučíte meditovat a naučíte-li se plně využívat vědomí a jeho schopností, můžete si pravdivost těchto věcí ověřit sami. Nechceme, abyste věřili. Doporučujeme vám, abyste si tyto věci ověřili sami. A to je náš hlavní účel jako školy, naučit vás spoléhat se sami na sebe. Není třeba nikoho následovat, ničemu věřit, dávat někomu peníze, slibovat někomu věrnost, začít se jinak oblékat nebo nosit malý odznak na košili. Nic z toho nezmění naši základní situaci, kterou je, že trpíme, a to musíme změnit.

Kde jste vědomi?

Když studujeme náboženství a mystiku, musíme studovat sami sebe. Nejhlubší otázka, kterou si můžeme položit, je 'Kde jsme vědomi?' Pokud opravdu chcete znát svou duchovní úroveň, pokud opravdu chcete znát pravdu o tom, kdo duchovně jste, tato jednoduchá otázka vám na to odpoví. Ve kterých světech jste vědomi?

Všichni předpokládáme, že jsme vědomi ve fyzickém světě, ale nejsme. A to je první věc, kterou bychom se měli naučit v každé skutečné náboženské tradici, že spíme. Chcete-li důkaz, pozorujte se. Všimněte si, jak často si protiřečíte, zapomínáte na věci, s něčím začnete a pak se na to vykašlete.

Z jedné chvíle na druhou jsme plní rozporů, plní nejistoty. Bloudíme životem, nevíme, kam jdeme. Nevíme, kdo jsme a kde jsme. Neznáme účel toho, proč jsme tady. Nevíme, proč žijeme. Máme přesvědčení. Máme teorie, ale nevíme to definitivně a s jistotou. Také neznáme božské bytosti tváří v tvář – věříme, možná. Pro Boha máme různá jména, příběhy a obrazy. Ale kolik z nás mluvilo s božskými bytostmi a dostalo odpověď? Nemám na mysli, jen nějakou nejasnou věc nebo představu v hlavě, ale skutečnou odpověď tváří v tvář. Tato zkušenost souvisí s každým náboženstvím na světě, ale kolik z nás ji zažilo? Náboženství učí, že tuto zkušenost můžete zažít, ale zažili jste ji?

Ve kterých světech jsme skutečně probuzení? Jsme bdělí ve fyzickém světě? Jsme si plně vědomi sebe samých ve všem, co si právě teď myslíme, cítíme a děláme? Jsme si vždy plně vědomi používání našich očí, uší a hmatu? Naše myšlenky, emoce a impulsy, které k nám přicházejí z podvědomí a nutí nás jednat? Jsme si vědomi? Vnímáme neustále aktivně všechno, co vstupuje do našich smyslů?

Ne, protože většinu času sníme. Fantazírujeme. Jsme u počítače a něco píšeme, ale naše mysl bloudí a sní o něčem, co se stalo před deseti lety. Řídíme auto a mysl sní o něčem, co bychom si přáli mít, ale to nemáme. Sledujeme televizi, ale pořad ve skutečnosti nevidíme. Myslíme si: 'Ach, bude to tak hrozné, když se stane tohle a támhle', nebo 'Co když se stane tohle nebo támhle?'

Nikdy ve skutečnosti neděláme to, co děláme. Jsme v neustálém stavu rozptýlení, což znamená, že spíme. Sníme. Vůbec nejsme stále bdělí, přítomni, tady a teď.

Věnovat se duchovnu, duchovně se rozvíjet, znamená stát se vědomějším, být si více vědom přítomného okamžiku. To je úplný začátek. Proto je třeba klást důraz na vnímavost/pozornost. Být přítomen. Být tady a teď. Nejen občas, ale neustále. Kdokoli, kdo má rozvíjející se vědomí, tu schopnost, ten smysl, který se rozrůstá, se časem probudí na tolik, že bude probuzen nejen ve fyzickém světě, ale i ve snech. Už nesní. Když tělo spí, on je bdělý, mimo své tělo, plně si vědom sám sebe. Bez snění. Neopakujíc svůj mechanický život. Ve snech se zbytečně nenahání za touhami nebo tam není pronásledován vlastními strachy. Ale při plném vědomí se soustředí na splnění jakýchkoli úkolů, které je třeba splnit.

„Kdokoli probudí vědomí, už nemůže snít tady v této fyzické úrovni nebo ve vnitřních světech. Kdokoli probudí vědomí, přestane snít. Kdokoli probudí vědomí, stane se kompetentním badatelem vyšších světů. Kdokoli probudí vědomí, je osvícený. Kdokoli probudí vědomí, může studovat u nohou mistra. Kdokoli probudí vědomí, může si důvěrně povídat s božskými bytostmi, které započaly úsvit stvoření. Kdokoli probudí vědomí si může vzpomenout na své nesčetné reinkarnace. Kdokoli probudí vědomí, může se vědomě zúčastnit svých vlastních kosmických zasvěcení. Kdokoli probudí vědomí, může studovat v chrámech velké Bílé lóže.“ — Samael Aun Weor

Přestat v noci snít a být probuzen mimo tělo znamená být při vědomí ve vnitřních světech ve čtvrté a páté dimenzi. Kromě toho jsou však další dimenze. Existuje šestá dimenze související s kauzálním (příčinným) světem, kde věci začínají. Můžete rozšířit a zesílit vědomí do takové míry, že se probudí v šesté dimenzi. V tomto světě neexistuje ego. Neexistuje tam žádný hněv. Není tam žádná hrdost, žádná žádostivost, žádná závist. Není tam žádná bolest. Je to nebeská úroveň. Je to druh nirvány. Je to svět stejně skutečný jako fyzický svět, ale vibruje na úrovni přírody, do které ego nemůže vstoupit.

A za tím je sedmá dimenze, reprezentovaná trojicí na vrcholu Stromu života, nebo nulovou dimenzí, chcete-li. Tento svět je na tak vysoké úrovni vznešenosti, že je pro nás nepochopitelný. Je to svět základních příčin, hluboké moudrosti a neuvěřitelné jemnosti. Je to svět bohů a typ inteligence bohů, který daleko přesahuje náš typ mysli.

Protikladem tohoto všeho jsou padlé světy. Pekelné světy. Pekelné říše. Vyznačují se všemi vlastnostmi, které velmi dobře známe, jako je pýcha, žádostivost, hněv, závist, strach, zoufalství, deprese, závislost. Všechny formy utrpení.

Takže, pokud byste pozorovali a udělali si upřímnou inventuru toho, co je ve vaší mysli, a dali si otázku: Co tvoří základní zdroj vašich myšlenek a pocitů a impulsů k činům? Budete-li k sobě upřímní, zjistíte, že velká většina impulsů, které se objeví ve vaší mysli, jsou formy utrpení. Trápí nás myšlenky o chtění, nechtění, pudech touhy, žádostivosti, závisti. Chceme to, co mají ostatní. Nechceme přijít o to, co máme. Bojíme se smrti. Bojíme se života. Bojíme se jiných. Bojíme se bolesti. Bojíme se lásky. Bojíme se nenávisti. Bojíme se, že budeme chudí. Jsme plni strachu a bolesti, které patří do pekelných světů, ale ve skutečnosti si to neuvědomujeme. Žijeme v jakémsi snovém stavu, ve kterém si vyprávíme příběhy o našem duchovním životě, kde věříme věcem bez ověření, bez důkazů a faktů. Spíme, sníce přitom, že jsme vzhůru.

Jde o to, že vaše tělo zemře a vaše úroveň myšlení určí, co se s vámi stane po smrti. Pokud si nejste hluboce a plně vědomi toho, co je ve vaší mysli, máte problém. Pokud je vaše mysl plná pýchy, žádostivosti, závisti, hněvu, odporu a strachu, pak je v pekelných světech. Proto trpíme. Kdo efektivně denně pracuje na tom, aby to změnil, a má důkaz, že jeho úsilí je úspěšné? Mnozí sní o tom, že odstraňují své nedostatky (ega), ale víte to ukázat na faktech? Můžete to ověřit na faktech?

„Chceme-li se probudit, abychom viděli, slyšeli, dotkli se nebo zažili vše z vyšších dimenzí, jako například povídat si se solárními lidmi nebo mistry Bílého bratrstva, pak je nezbytné totálně zničit Setha, ego, červené ďábly, psychologické „já“. Pouze prostřednictvím tohoto zničení se vědomí může emancipovat, osvobodit a radikálně probudit. Když se vědomí probudí, pak můžeme vidět tajnou cestu. Když se vědomí probudí, můžeme se dostat do kontaktu s božským solárním lidstvem, které žije ve světech Džin (Jinn). Když se vědomí probudí, můžeme si vzpomenout na naše minulé reinkarnace nebo navštívit jiné obydlené planety nebo si popovídat tváří v tvář se solárními anděly Mahamanvantary atp. Proto, drahý čtenáři, pouze s probuzeným vědomím můžeme mít přímé poznání. A proto, pokud nedosáhneme přímého poznání, nejsme nic jiného než intelektuální ignoranti, kteří jako papoušci opakují to, co říkají jiní. To je všechno." — Samael Aun Weor, Revoluční psychologie

Chceme-li vystoupit do nebe, všechny ty nedostatky, které máme v sobě, musí být vyčištěny, odstraněny a zničeny. Tyto nedostatky nemohou opustit pekelné světy a naše vědomí je v nich uvězněno. Chceme-li se dostat z pekla, z utrpení, jedinou cestou ven je vytáhnout vědomí z těchto nedostatků. A k tomu nedojde na základě toho, čemu věříme, ale díky příčině a následku. My jsme vykonali skutky, které vedly k našemu utrpení. Chceme-li tedy uniknout utrpení, musíme jednat jinak.

To se nás všechna naše náboženství snažila naučit. Každé náboženství na světě se nám snažilo zdůrazňovat, že začátkem učení se náboženství je etika: Jak se správně chovat, abychom zastavili příčiny utrpení, jak si osvojit chování, které přináší štěstí a jak pomáhat jiným lidem. To je základní etika. Avšak tato etika se nevztahuje jen k našemu fyzickému jednání, ale i k psychologickému. Tedy co děláme s naší myslí z jedné chvíle na druhou.

Další věc, kterou nechápeme, je, že toto fyzické tělo není všechno, co existuje. Proto se v Bibli říká, v Korinťanech:

„Existují epouranios [nebeská těla] a epigeios [pozemská těla] ...“ — 1. Korinťanům 15

Existují nebeská těla a pozemská těla. To nám naznačuje, že fyzické tělo je jen jednou složkou toho, co můžeme mít.

"Každý kristifikovaný má dvanáct těl, dvanáct vozidel, která jsou spojena s velkou realitou." —Samael Aun Weor, Poselství Vodnáře

1.         Souvisí s Ain Soph
2.         Týká se Ain Soph Aur
3.         Tělo Pravdy (Dharmakaya)
4.         Tělo dokonalého zdroje (Sambhogakaya)
5.         Tělo manifestace (Nirmanakaya)
6.         Tělo Nejvnitřnějšího (Atmic body)
7.         Tělo vědomí (Buddhic body)
8.         Kauzální tělo (Causal body)
9.         Mentální tělo (Mental body)
10.       Astrální tělo (Astral body)
11.       Tělo vitality (Vital body)
12.       Fyzické tělo (Physicality)

Zobrazeny jsou na tomto obrázku.

Strom života nám nastiňuje nejen to, kým jsme nyní, ale také to, čím se můžeme stát.

Nejnižší z deseti sefirotů, Malkuth, znamená „Království“ a symbolizuje fyzické tělo, které nám příroda dává zdarma.

Ve fyzickém těle máme energii, která odpovídá Jesod, „základu“ života.

Emoce odpovídají Hod.

Myšlenky odpovídají Netzach.

Kromě všech těchto částí nás samých, máme hluboko uvnitř ještě něco víc.

Příroda, vytvořená božstvem, zasévá semena, aby v ní vyrostlo něco víc. To semínko je naše vědomí. Proto se v buddhismu nazývá „Tathagatagarbha“. Potenciál semínka stát se něčím víc. To 'Tathagata-' je odkaz na Sunyata, absolutní, abstraktní prostor. Když se vynoří v bytí, je to světlo, které na západě nazýváme Kristus. Na východě to nazývají Avalokiteshvara. Adi-Buddha, Samanthabadhara.

Toto všechno jsou názvy pro určitý typ inteligence, typ brilantnosti, který je základem všeho živého. Pokud byste si měli představit kvalitu mysli každé osvícené bytosti ve vesmíru jako kolektivní entity, každého Buddhy, každého Boha, představíte-li si všechny jejich mysli, světlem té mysli je Avalokiteshvara. Kristus. Je to základní původ všech živých věcí. Velké světlo, které je základem existence, bez kterého by neexistovalo žádné stvoření. Tento strom také znázorňuje úrovně v přírodě od nejjemnějších po nejhustší. Když se toto světlo rozvine a nakonec se objeví ve fyzickém světě, zasadí semena, která jsou naše vědomí.

Naše vědomí, Tathágatagarbha, je Toho zárodkem. Ale jako každé semínko v přírodě se musí pěstovat. Potřebuje podmínky a okolnosti, za kterých může vzkvétat. Známe-li vědu, to semínko, které je zde v naší přítomnosti, právě teď v nás, může daleko přerůst Strom života. A to je důvod, proč se zde říká: 'Každý Kristifikovaný má dvanáct těl.' Vezmeme-li to semínko, které je v nás, může nám vyrůst na nové duchovní úrovni života.

Podívejte se na těch dvanáct těl. Kolik z nich máte? No, máme ty dvě spodní. Máme fyzické tělo a tělo vitality. Skutečně jsou jedno, protože se nedají zcela oddělit, aniž by nás nezabili. My je máme rozvrácené, protože v hlavě máme mentální chaos. V bytosti, která není v nerovnováze s přírodou, čili nepadla, jsou tato těla sjednocená.

Máme fyzické tělo a v něm je tělo vitality, které je na jemnější úrovni. Je naší energií, a nazýváme ho Chi (Či), Ching, Prána. Pro toto tělo existují různé názvy.

Ale všechna ostatní těla, deset dalších, musíme vytvořit. Proto Ježíš řekl:

"Všechno, co se narodilo z těla, je tělo, vše, co se narodilo z ducha, je duch."

Obojí jsou formy narození. Obojí využívají sexuální energii, ale každé jiným způsobem.

Všechna zvířata využívají sexuální energii k vytváření fyzických těl. Každý ví, jak na to. Nikomu není třeba říkat, jak to udělat. Je to jasné. Je to instinktivní. Příroda to prostě dělá sama. Ale vytvořit duchovního tělo dokážou jen humanoidi jako my, ale musíme vědět jak. Příroda to za nás nedělá. To musí být prostřednictvím vědy, co nás mělo naučit náboženství. Jedná se o proces využití téže sexuální energie a její přeměnu na vyšší oktávu. Takže místo toho, aby se vyloučila z těla, je v těle uchována a pozvednuta, přičemž se přetváří na duchovní a božskou, což je důvodem, proč všechna náboženství na světě začínají sexuálním pravidlem: cudnost, Brahmačárja, zadržování sexuální energie. To je důvod, proč všem začátečníkům ve všech náboženstvích na celém světě bylo řečeno „zachovej si svou sexuální energii“, protože je posvátná. V ní je klíč k rozvoji duše.

Moderní lidé o tom nic nevědí a nezajímá je to. Ale v písmu a v náboženstvích máme o tom důkazy a je to dokonale zdokumentováno.

Ježíš v Bibli řekl velmi jasně:

"Trpělivostí získáte své duše."

Všem nám bylo řečeno a všichni věříme, že máme duši. Když studujete kabalu, chápete, že to, co máme, je zvířecí duše, která se v hebrejštině nazývá Nephesh (nefeš). Je to surová hmota, kterou jsme zdědili evolucí, která má potenciál vytvořit duši. Je to surová hmota k vytvoření duše, ale ještě to není lidská duše. Lidská duše musí být vytvořena.

Jsme na úrovni zvířete s intelektem. Evolucí jsme vzestoupili ze zvířecí říše a jsme ovládáni instinktem. Máme rozum, ale používáme ho k obhajování svých tužeb, k ovládání druhých, k získání moci, ke krutosti, někdy k tomu, abychom byli chytří, někdy k vymýšlení věcí atd.., atd... Ale hlavní účel intelektu je připravovat duši a vést ji k vyšší úrovni bytí. To na této planetě nevidíme. Stále nám vládne instinkt, a to se musí změnit.

Všechna náboženství v historii měla své místo a měla svou roli při vedení určitých skupin lidí k pochopení náboženství na jejich úrovni, aby mohla postupně zvyšovat svou úroveň bytí v souladu s časem a místem. Lidstvo však vstoupilo do kritické fáze. Nacházíme se v tom, co se nazývá Kali Yuga, doba temna. Je to čas, kdy všechno staré musí zemřít, aby mohlo dojít k novému zrození, novému růstu. To znamená, že na této planetě nastanou velké změny a už nyní je vidíme. Tolik problémů na každé úrovni. Katastrofické změny probíhající na celé planetě. Toto je karmické.

Ale uprostřed toho, jak jsem již zmínil, se nám otevřely dveře, abychom viděli cestu ven. Způsob, jak vzít své vlastní vědomí a rychle ho rozšířit a změnit, abychom měli náskok před vlnou, která se řítí.

Jednou z věcí, kterou je důležité pochopit, je, že existuje cesta. Existuje způsob. Nemusíme se nechat strhnout a být pohlceni proudem zdegenerovaného života a nechat přírodu, aby nás zrecyklovala, tak jako většinu planety. Pokud jste velmi oddaný, seriózní člověk a každý den na sobě velmi tvrdě pracujete, můžete tomu předejít. Můžete se radikálně změnit. Vědomí můžete probudit nejen fyzicky, ale také vnitřně. Můžete rozvíjet svou duši. Můžete rozvinout to, co se nazývá nesmrtelnost, schopnost být naživu a projít stavy zrození a smrti při plném vědomí a neztratit se v chaosu recyklace přírody.

Tři hory: Cesta k osvobození

Základem je pochopit proces, který se jmenuje, Tři hory. Jedná se o proces zdokonalování lidské bytosti. Tři hory symbolizují stádia vývoje vědomí, když se pozvedá z nižších světů. Toto se před přibližně padesáti lety nikdy veřejně neučilo.

Tyto prvky jsou v každém náboženství a symboly, které tento proces reprezentují, jsou také v každém náboženství, ale nikdy nebyly otevřeně vysvětleny. Buďte proto připraveni naučit se něco nového.

Naše vědomí se promítlo do přírody a nyní existujeme ve fyzických tělech. Ale fyzické tělo je jen vnější obal. Je to jen nádoba, která v sobě krátce drží vědomí. Měli jsme spoustu fyzických těl. Fyzická těla se rodí, chvíli setrvají a poté zemřou. Vědomí neumírá. Je to energie, která se mění, ale neumírá. Neuvědomuje si však sama sebe. Toto zažíváme každý den. Co se stane, když jdete večer spát? Lehnete si a úplně ztratíte vědomí o sobě. Možná, že když se ráno vzbudíte, možná si vzpomenete na sen, malou nejasnou věc nebo možná vůbec nic. Ale uběhlo šest, osm, deset hodin a vy si vůbec nepamatujete, co se stalo. To ukazuje vaši duchovní úroveň.

Je naprosto možné toto fyzické tělo uložit k odpočinku, ať už při meditaci, nebo aby v noci spalo, ale tak, aby vědomí vyšlo z tohoto těla a bylo probuzeno a vědomě zažívalo astrální svět, to jest pátou dimenzi nebo svět snů, a být si plně vědomi toho, co děláme těch šest, osm, deset hodin, po které naše fyzické tělo spí. Takovou schopnost má každý z nás. Zvířata už to dělají. Kočky, psy, všechna zvířata, která nejsou zkažená egem jako my, jsou ve vnitřních světech probuzena. My nejsme, protože hluboce spíme. Naše mysl je velmi těžká a velmi hustá s nahromaděnými problémy, které jsme si během staletí psychologicky vytvořili.

„Musíte vědět, že v astrální rovině se věci jeví tak, jak jsou tady v této fyzické rovině. To je důvod, proč během spánku a po smrti tam lidé vidí všechno ve formě velmi podobné tomuto fyzickému světu. To je důvod, proč ani netuší, že jsou mimo své fyzické tělo. Proto žádný mrtvý člověk nikdy nevěří, že zemřel, protože je uchvácen a hluboce spí. Pokud by si mrtví zvykli pamatovat si na sebe z okamžiku na okamžik, kdy byli naživu, pokud by bojovali proti fascinaci věcí světa, výsledkem by bylo probuzení jejich vědomí. Nesnili by. Ve Vnitřních světech by kráčeli s probuzeným Vědomím. Kdokoli probudí vědomí, může během hodin spánku studovat všechny zázraky Vyšších světů. Kdokoli probudí vědomí, žije ve vyšších světech jako zcela probuzený občan Kosmu. Člověk pak koexistuje s velkými hierofanty Bílé Lóže. Kdokoli probudí Vědomí, už nemůže snít zde v této fyzické rovině nebo ve Vnitřních Světech. Kdokoli probudí vědomí, přestane snít. Kdokoli probudí Vědomí, stane se kompetentním badatelem Vyšších Světů. Kdokoli probudí vědomí, je osvícený. Kdokoli probudí vědomí, může studovat u nohou mistra.“— Samael Aun Weor, Dokonalé manželství

Proces kráčení po třech horách je procesem probouzení vědomí odstraněním vědomí z otroctví ega a karmy, úplným osvobozením od podmínek, které ho uvězňují v nižších světech. Znamená to, že člověk zcela eliminuje celé ego a veškerou karmu. To znamená, že musíme odstranit pýchu, závist, chtíč, chamtivost, obžerství, lakomství, lenost, strach. Při výstupu na tři hory jsou všechny ty vlastnosti, které způsobují tolik bolesti, zcela zničeny a výsledkem je, že vědomí je zbaveno utrpení: už nemá hněv, pýchu, závist, pochybnosti ani strach, ale má všechny své přirozené vlastnosti, mezi něž patří altruismus, štěstí, inteligence, moudrost, radost, spokojenost, poznání, vhledy, schopnost jednat. Všechny jsou vědomí přirozené, ale my je nemáme, protože jsme uvězněni v důsledcích našich chybných činů, všemi těmi špatnými vlastnostmi jako jsou pýcha, závist, strach, chtíč apod.
V syntéze jsou tři hory o realizaci našeho plného potenciálu, a to nejen tím, že vysvobodíme vědomí z místa, kde je uvězněno, ale následně ho rozvineme do plného potenciálu toho, čím se může stát. Jako příklady můžeme uvést Ježíše, Buddhu, Krišnu, Johanky z Arku, Mojžíše atp. Jsou to krásné příklady toho, čeho může člověk dosáhnout, čím se může stát lidská bytost. To se však neděje náhodou. Neděje se to tak, že Bůh mávne kouzelnou hůlkou a učiní tě dokonalým. Děje se to díky práci, změnou sebe sama, a to není snadné. Ale co by bylo cennější než tohle? Opravdu, je lepší mít auto nebo pár dolarů na bankovním účtu než schopnost být po smrti při vědomí? Mně je úplně jedno, jaké mám auto. Mnohem raději bych si byl vědom toho, co se stane po mé smrti. O auto stejně přijdu. Nezáleží na tom, kolik peněz mám na účtu. Přijdu o to, tak proč se tím tak znepokojovat? Ale po smrti si chci uvědomovat sám sebe. Kromě toho chci mít kontrolu nad sebou a svou budoucností. Nechci být tlačen karmou nebo pýchou, strachem nebo chtíčem. Chci se zbavit těchto věcí, abych si po smrti mohl určit svoji vlastní trajektorii. Toto je možné, ale vyžaduje to práci.

Jak začít proces stoupání Třemi horami

Tři hory začínají cudností. Když jako svobodný člověk začnete praktikovat cudnost, klepete na dveře duchovnosti. Božství se nestará o to, čemu věříte. Zachování sexuální energie je to, co určuje váš duchovní život. Někdo, kdo vypouští sexuální energii přes orgasmus, nerozvíjí svůj duchovní život správným způsobem. Veškerý duchovní vývoj závisí na očištění a pozvednutí sexuální energie, a proto každé náboženství na světě začíná s cudností: zachováváním a pozdvihováním sexuální síly.

To, co na západě nazývají ohněm Letnic, je také známo jako Kundaliní nebo Candali. To je očištěná sexuální energie. Je to přítomnost božství v nás. Je to tvořivá síla Boha v nás a ta se nemůže míchat s chtíčem. Pokud je tam chtíč, Bůh tam není. Je to tak jednoduché. Co je božství? Je to dokonalost. To se nemůže míchat s egem, s pýchou, s chtíčem, se závistí, se strachem, protože kdyby se to stalo, už by to nebylo dokonalé ani božské. Tedy to, co je skutečně božské, dokonalé, nemá chtíč ani pýchu. Chcete-li být naplněni přítomností a mocí Boha, musíte se očistit od toho, co tomu brání.

Proto každé náboženství začíná brahmacharyou, cudností, sexuální transmutací. Jako svobodný, jako mnich, jako jeptiška, jako kněz, jako kněžka se nejprve naučíte ovládat sexuální energii, zadržovat ji, transmutovat a pozvedat. Takže namísto plýtvání touto silou smyslovým potěšením je tato energie zadržena a poskytuje základ pro vědomý rozvoj, pro rozvoj duše.

"Všechno, co se narodilo z těla, je tělo, ale co se narodilo z ducha, je duch."

Sexuální energie je síla svatého ducha. Je to síla Shiva-Shakti, která souvisí s Binah na Stromu života. Ve fyzickém těle je nejvýraznější na Stromu života v Yesod (Jesod), což znamená „základ“. To je základ chrámu. Překryjeme-li schéma Stromu života lidským tělem, Jesod odpovídá sexuální energii. Proto je to základ celého chrámu, který je na něm postaven.

„A proto hodlám postavit dům jménu Hospodina, svého Boha... A král přikázal a přinesli velké kameny, drahé kameny a tesané kameny, aby položili יסד Yesod [základ] domu [ Boží]." -1 králové

Když to myslíte se svým duchovním životem vážně a zadržujete sexuální energii, zříkáte se orgasmu, zasvěcujete svůj sexuální život Bohu, abyste ho očistili, abyste se zřekli zvířecí žádostivosti, a místo toho apelujete na božství, abyste se očistili, abyste byli bez žádostivosti, klepete na dveře zasvěcení. Takže začnete být zkoušeni svým vlastním vnitřním božstvem. Tyto testy se nazývají „Devět zasvěcení menších záhad“.

Zasvěcení menších záhad

Ve své syntéze tato zasvěcení testují, zda to myslíte opravdu vážně nebo ne. Tyto testy se nejprve odehrávají ve vašich snech. Testují vás různými psychologickými zkouškami, aby viděli, jak reagujete, jestli to myslíte opravdu vážně. Někdy se tyto zkoušky mohou objevit ve fyzickém světě, kde čelíte náročným okolnostem, kritice, problémům, aby otestovaly váš pokoj nebo otestovaly vaši přizpůsobivost. A pokud jimi projdete, budete čelit zkoušce s názvem Strážce prahu.

Strážce prahu

Ve snu vám božstva, která vám pomáhají, ukáží vaše ego. Tváří v tvář postaví vaše vědomí vašemu ztělesněnému egu. Většina lidí s hrůzou uteče, protože nikdo se nechce vidět takový, jaký ve skutečnosti je.

Způsob, jakým bychom měli tuto zkušenost zvládnout, je symbolizován v příběhu Davida a Goliáše. Goliáš představuje ego, jak je silné, a převléká se, jako by bylo čestné, ale ego je ve skutečnosti zloděj a lhář. Je to bestie. Proto se v náboženství nazývá Satan, ďábel. Tento ďábel, není něco mimo nás. Satan, ďábel, je naše vlastní zkažená mysl.

Je dobré vědět, že hebrejské jméno גלית Goliáš znamená „vyhnanství“ [z Edenu] a pochází z kořene גלה gala, což znamená „jít do vyhnanství“, ale také „odhalit, odkrýt“, což dělá i Test Strážce prahu: odhalením ega ( Goliáše) se odhalí i povaha vědomí (David).

Takže, když se vědomí ukáže ego, to je David, který je jen dítě. Jak si dítě David podmaní děsivého bojovníka Goliáše? Podívejme se:

1. Pelištejci shromáždili své šiky k bitvě. Shromáždili se do Sóka, jež patří Judovi, a utábořili se mezi Sókem a Azekou v Efes-damímu.
2. Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v dolině Posvátného stromu a seřadili se k bitvě proti Pelištejcům.
3. Na hoře z jedné strany stáli Pelištejci, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí.
4. I vycházíval z pelištejských šiků soubojový zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď.
5. Na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu.
6. Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp.
7. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš.
8. Goliáš stával a volal na izraelské řady. Říkal jim: „Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem já Pelištejec a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí.
9. Když mě v boji přemůže a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi otroky a budete nám sloužit.“
10. A Pelištejec dodával: „Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi někoho a budeme spolu bojovat.“
11. Kdykoli Saul a celý Izrael slyšeli tato Pelištejcova slova, děsili se a velice se báli.
12. David byl synem Efratejce, toho z Betléma Judova, jenž se jmenoval Jišaj a měl osm synů. Za dnů Saulových byl ten muž příliš starý, aby mohl jít mezi vojáky,
13. ale šli tři nejstarší Jišajovi synové; odešli se Saulem do války. Jména jeho tří synů, kteří odešli do války, jsou: prvorozený Elíab, druhý po něm Abínádab a třetí Šama.
14. David, ten byl nejmladší. Se Saulem odešli tři nejstarší.
15. David odešel od Saula a vrátil se, aby pásl stádo svého otce v Betlémě.
16. A Pelištejec se předváděl za časného jitra i navečer a stavěl se na odiv po čtyřicet dní.
17. Jišaj vybídl svého syna Davida: „Vezmi pro své bratry éfu praženého zrní a těchto deset chlebů a běž do tábora za svými bratry.
18. Těchto deset homolek sýra doneseš veliteli nad tisíci. Navštívíš své bratry s přáním pokoje a převezmeš od nich vzkazy.
19. Bojují se Saulem a všemi izraelskými muži proti Pelištejcům v dolině Posvátného stromu.“
20. Za časného jitra přenechal David stádo hlídači, naložil si všechno a šel, jak mu Jišaj přikázal. Když přicházel k ležení, vojsko vycházelo, řadilo se a vydávalo válečný pokřik.
21. Izrael i Pelištejci se seřadili, řada proti řadě.
22. David složil své zásoby u strážného nad zásobami a běžel k bojové řadě. Přišel a popřál svým bratrům pokoj.
23. Ještě s nimi mluvil, když tu z řad Pelištejců vystoupil soubojový zápasník jménem Goliáš, Pelištejec z Gatu, a mluvil táž slova jako dříve . David je slyšel.


24. Všichni izraelští muži, sotvaže toho muže uviděli, dali se před ním na útěk a velmi se báli.
25. A nějaký Izraelec řekl: „Viděli jste toho muže, co vystoupil? Vystupuje, aby tupil Izraele. Avšak toho, kdo ho zabije, zahrne král velikým bohatstvím, dá mu svou dceru a jeho rod učiní v Izraeli svobodným.“
26. David se tázal mužů, kteří u něho stáli: „Cože dostane muž, který zabije tohoto Pelištejce a sejme z Izraele potupu? Vždyť kdo je ten neobřezaný Pelištejec, že tupí řady živého Boha?“
27. Lid mu odpověděl stejně: „To a to dostane muž, který ho zabije.“
28. Jeho nejstarší bratr Elíab však slyšel, jak mluvil s muži. Elíab vzplanul proti Davidovi hněvem a okřikl ho: „Proč jsi sem přišel? Komu jsi nechal ten houfeček ovcí na stepi? Však znám tvou drzost i tvé zlé srdce! Přišel jsi sem dolů, aby ses mohl dívat na bitvu.“
29. David se otázal: „Copak jsem udělal? Nejde o královo slovo?“
30. Obrátil se od něho na jiného a tázal se stejně. A lid mu odpověděl stejně jako poprvé.
31. Slova, která David promluvil, se roznesla, hlásili je Saulovi a on ho přijal.
32. David Saulovi řekl: „Člověk nesmí klesat na mysli. Tvůj služebník půjde s tím Pelištejcem bojovat.“
33. Saul Davidovi odvětil: „Nemůžeš jít proti tomu Pelištejci a bojovat s ním. Jsi přece mladíček, kdežto on je bojovník od mládí.“
34. David řekl Saulovi: „Tvůj služebník byl pastýřem ovcí svého otce. Když přišel lev anebo medvěd, aby odnesl ze stáda ovci,
35. hnal jsem se za ním a bil jsem ho a vyrval mu ji z tlamy. Když se proti mně postavil, chytil jsem ho za dolní čelist a bil jsem ho, až jsem ho usmrtil.
36. Tvůj služebník ubil jak lva, tak medvěda. A tomu neobřezanému Pelištejci se povede jako jednomu z nich, protože potupil řady živého Boha.“
37. A David dodal: „Hospodin, který mě vytrhl ze spárů lva a medvěda, ten mě vytrhne i ze spárů tohoto Pelištejce.“ Saul tedy Davidovi řekl: „Jdi; Hospodin buď s tebou!“
38. Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl ho do pancíře.
39. Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe.
40. Vzal si do ruky svou hůl, z potoka vybral pět oblázků, vložil je do své pastýřské torby, do brašny, a s prakem v ruce postupoval proti Pelištejci.
41. Pelištejec se k Davidovi pomalu přibližoval a před ním jeho štítonoš.
42. Pelištejec se podíval, spatřil Davida a pohrdl jím, protože to byl mladíček, ryšavý, krásného vzhledu.
43. Pelištejec na Davida pokřikoval: „Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?“ A Pelištejec zlořečil Davidovi skrze své bohy.
44. Pokřikoval na Davida: „Pojď ke mně, ať vydám tvé tělo nebeskému ptactvu a polnímu zvířectvu.“
45. Ale David Pelištejci odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil.
46. Ještě dnes mi tě Hospodin vydá do rukou. Zabiji tě a srazím ti hlavu. Ještě dnes vydám mrtvoly z pelištejského tábora nebeskému ptactvu a zemské zvěři. Celý svět pozná, že při Izraeli stojí Bůh.
47. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou.“
48. Když Pelištejec vykročil a přibližoval se k Davidovi, David rychle vyběhl z řady proti Pelištejci.
49. David sáhl rukou do mošny, vzal odtud kámen, vymrštil jej z praku a zasáhl Pelištejce do čela. Kámen mu prorazil čelo a on se skácel tváří k zemi.
50. Tak zdolal David Pelištejce prakem a kamenem, zasáhl Pelištejce a usmrtil ho, aniž měl v ruce meč.
51. David přiběhl a stanul u Pelištejce. Popadl jeho meč, vytrhl jej z pochvy a usmrtil ho; uťal mu jím hlavu. Když Pelištejci viděli, že jejich hrdina je mrtev, dali se na útěk. — 1. Samuelova 17

Naše vědomí, i když je jen dítě, zárodek, a i když je slabé, máme-li přesvědčení a pravou víru, tak máme schopnost a sílu překonat vlastního ďábla, ego, Goliáše. Síla, kterou k tomu potřebujeme je v kameni. Co je kámen?

"Časně ráno pak Jákob vstal, vzal kámen, který měl pod hlavou, vztyčil jej jako památník a polil jeho vrchol olejem. שמן [šemen]
Tento kámen, který jsem vztyčil jako památník, se stane Božím domem… “ - Genesis 28-22

Kámen je Merkur alchymie, sexuální energie. Proto v Anglii nazývají varlata „kameny“. To reprezentuje sílu vědomí porazit ego.

Budeme-li mít odvahu a víru překonat tyto zkoušky, budeme dále zkoušeni.

Čtyři živly

Všechny psychologické testy duchovního vývoje na všech úrovních mají vlastnosti živlů.

Jako první, test se odehrává ve vašich snech, ve vnitřních světech. Pokud si nejste vědomi sami sebe, budete reagovat mechanicky a v testu neuspějete. Když v testu neuspějete, stane se to ve fyzickém světě. Pokud selžeme a selháváme opakovaně, zkoušky budou stále obtížnější a projeví se ve fyzickém světě, v našem fyzickém životě.

Zkoušena je naše vyrovnanost, přizpůsobivost, altruismus a štědrost.

Jinými slovy, bůh nám dává zkoušky, abychom mohli vidět ega, která způsobují naše utrpení. Pokud to s naším duchovním rozvojem myslíme vážně, poznáme ega taková, jaká jsou, a porazíme je. Ale když to nebudeme myslet vážně, tak budeme omlouvat své jednání a před egem utečeme. Řekneme: „Nemohu se s tím vyrovnat. Je toho na mě příliš. Je to příliš bolestivé. Je to jejich chyba. Byla to chyba jiných lidí. Byl jsem traumatizován. Bylo se mnou špatně zacházeno. Běda mi." Nepřebereme zodpovědnost. Budeme obviňovat jiné a sebe budeme hájit.

Ten, kdo to myslí opravdu vážně, ten, kdo rozumí poznání, bude vnímat každou zkoušku jako krásný dar, jako když božství říká: „Vidíš tuto věc, která bolí? Vidíš tu bolest, kterou cítíš ve svém srdci? To je tvá hrdost. To je to, co ti způsobuje bolest. To je to, co musíš odstranit. Medituj o tom a odstraň to."

Co by bylo cennější, než kdyby ti Bůh přímo řekl: ‚Vyřeš tento problém', abys mohl pokračovat? K tomu jsou testy, abychom mohli vyřešit naše problémy a pokročit. Proto se testů nebojte. Vítejte je! Ale buďte připraveni.

Pokud se nám podaří úspěšně projít těchto devět menších zasvěcení a prvního strážce, pak můžeme doufat, že vstoupíme do Hory zasvěcení.

Hora zasvěcení

První hora.

Jediný způsob, jak stoupat po první hoře, je manželství, svazek muže a ženy, protože jen v sexuálním svazku se spojí mužské a ženské síly, a tak máme dostatečnou sílu k vytvoření života. Muž nemůže vytvořit život sám a žena také ne. Fyzicky ani duchovně nedokážou vytvořit život.

Tento požadavek symbolizuje první Ježíšův zázrak, k němuž došlo na svatbě. Aby se začaly Kristovy zázraky, musíme být ve vážném vztahu založeném na lásce.

Manželství je naprostou nutností, abychom mohli začít stoupat na první horu. Manželstvím nemáme na mysli společenskou nebo právní konvenci, ale manželství tak, jak jej definuje příroda. Co máme na mysli?

"Proto muž opustí svého otce a svou matku a přilne ke své manželce a budou jedním tělem." (Genesis 2:24)

"Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu; proto opustí muž svého otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo‘; takže již nejsou dva, ale jeden." - Mark 10. 6-8

„Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno‚ budou ti dva jedno tělo“ — 1Ko 6:16

Sexuální akt vytváří manželství. Po provedení sexuálního aktu jsou tedy tito dva jedním: to je manželství.

Samotné sexuální spojení však nestačí. Musí tam být také láska.

Stojí za to vědět, že pokrok v zasvěcení neznamená, že oba partneři musí dodržovat cudnost. Ten, kdo chce zasvěcení, ten, kdo chce duchovně růst, musí být v cudnosti, ale může být zamilovaný a být oddán s někým, kdo cudnost nedodržuje.

Hlavní věc, která definuje duchovní manželství pro člověka, který se snaží duchovně, vědomě postupovat, je za prvé vlastní cudnost a za druhé láska. Není-li ve vztahu láska, nedojde k tomu. Pokud tam není cudnost, také nedojde k žádnému pokroku. Prostředí lásky je to, co vytváří atmosféru, ve které může vzkvétat vědomí.

To znamená, že duchovní manželství nemůže vzniknout jen z toho, že to někomu vyhovuje nebo z náhody. Uveďme si příklad: Potkáte někoho, kdo chce také duchovní rozvoj, a řeknete si: „Dobře, jsme muž a žena, vezměme se a pojďme do toho.“ Nic se nestane, protože se nemilujete. Máte jen duchovní ambice a takto nepokročíte. Pokrok nastává, když se manželství stane svátostí. Studujete-li svátosti, skutečné svátosti, to jsou stupně zasvěcení v duchovních institucích.

Svátosti

1.         Křest: čistota; zachování sexuální energie
2.         Po kání: pochopení příčin utrpení (ega, chyby, zlozvyky)
3.         Přijímání: eucharistie, požívání požehnaného jídla a nápojů
4.         Biřmování: důkaz o provádění předchozích svátostí
5.         Manželství: svazek muže a ženy za účelem vytvoření druhého narození
6.         Kněžství: přímá moc pomáhat druhým
7.         Pomazání nemocných: uzdravování nemocných

Manželství musí být postaveno na předchozích svátostech, jinak nic nedělá. A všimněte si, že pokud se chcete stát knězem nebo kněžkou, musíte se nejprve oženit/vydat. Proč? Protože prostřednictvím sexuálního spojení člověk dostává Boží moc vytvářet život.

Pracujeme-li s partnerem v prostředí lásky jako muž a žena, v sexuálním aktu, máme tvořivou sílu Boha. Tuto sílu můžeme využít k vytvoření fyzického dítěte. To je to, co dělá většina lidí; dělají jen děti. Nevytvářejí nic duchovního. Ale pokud tuto energii zadrží a místo toho, aby použili sexuální akt na nasycení žádostivosti a na zažití krátkého, dočasného smyslového potěšení, přemění toto spojení zpět na jeho původní sílu, která je něčím posvátným, něčím božským, něčím mimořádně krásným, tehdy má tato energie moc zcela vitalizovat a rozvinout vědomí dramatickým způsobem.

Pokud jste někdy slyšeli o tantře nebo alchymii, to jsou tato učení. Jsou to učení o používání sexu jako rituálu modlitby k rozvoji vědomí, nikoli pro žádostivost, ne pro potěšení, ale jako duchovní oddanost, jako něco posvátného.

V manželství, v tomto kontextu, využívajíc tyto energie, pokaždé, když pár provede sexuální akt tímto způsobem, stanou se tím, co se nazývá „Elohim“. A v Bibli to hebrejské slovo Elohim znamená „bůh a bohyně“. Jedná se o množné číslo, které znamená bůh-bohyně (El a Elah) jako jednu tvůrčí sílu (Elohim). Takže muž a žena, kteří se spojí v sexuálním aktu, mají v této atmosféře božskou sílu, protože mohou stvořit dítě. To je ta největší síla, kterou máme, fyzicky řečeno, moc vytvářet život prostřednictvím sexu. Ale tato síla je maličká v porovnání se silou zadržování sexuální energie a jejím využíváním k tomu, abychom netvořili fyzicky, ale tvořili vnitřně, tvořili duchovně, a tento proces začíná právě zde v první hoře.

Hadi ohně

Když je sexuální energie zadržována a transmutována, místo aby byla promrhána a vypuštěna z fyzického těla, je zachována a začne vytvářet něco uvnitř, něco duchovního. Při spojení mužských a ženských atomů vznikne obrovská jiskra a tato energie vyvolá silnou reakci v nervovém systému a v psychice. Pokud pár prochází těmito zkouškami, medituje, pracuje na sobě a zvyšuje svou schopnost překonat klamy ega, tato energie se spojí do něčeho, co se nazývá Kundaliní nebo oheň Letnic. To se shromažďuje v páteři, která je na Stromu života centrálním sloupcem ve vašem těle. Začíná u kořene páteře, v cauda equina, která souvisí s čakrou muladhara.

Tato jiskra vytváří ve fyzickém těle světlo a oheň. Tato energie chce stoupat po páteři, ale musí přejít přes každý obratel páteře. Je jich třiatřicet a každý z nich je doprovázen testy. Je třeba absolvovat psychologické testy. Je třeba absolvovat etické testy.

Proč? Protože ta energie je Boží moc. Když se objeví, dává sílu. Zpočátku je síla malá, ale jak roste, vědomí se rozšiřuje a stává se schopným vidět, chápat a dělat víc. Jak však víte, s větší silou přichází více důsledků. Pokud zneužíváme moc, vytváříme větší následky.

Přijetí moci od božství tedy není hra. Duchovní síla není něco, co by se mělo předvádět. Přijímat moc od božství je velmi, velmi, posvátná, mocná věc a božství ji nedá někomu, kdo ji zneužije.

Kundaliní je třeba si zasloužit. Zaslouží si ji ten, kdo má rozvážnost, inteligenci, moudrost, oddanost, pokoru, ne ten, kdo má ambice, pýchu, ješitnost, chamtivost.

"Rozhodujícím faktorem v pokroku a vývoji Kundaliní je etika." - Samael Aun Weor, Belzebubova revoluce

„Nikdo nemůže probudit vyšší aspekty Kundaliní bez dokonalé svatosti. Potom je nesprávné tvrdit, že při předčasném probuzení Kundaliní existují možnosti katastrofy. Toto tvrzení je nepravdivé, protože nemůže dojít k předčasnému probuzení Ohně. Kundaliní se může probudit jen na základě posvěcení. Kundaliní nevystoupí ani o jeden obratel, nebyly-li splněny podmínky posvátnosti požadované pro daný obratel. Každý obratel má své morální podmínky posvátnosti. Je nepravdivé a hloupé tvrdit, že Kundaliní může probudit ambice nebo pýchu nebo zintenzivnit všechny hrubé vlastnosti a zvířecí vášně zvířecího ega. Každý, kdo používá tuto taktiku vyvolávání strachu, aby zabránil studentům ve skutečné cestě, je skutečně ignorant, protože Kundaliní probuzená bílou sexuální magií nemůže pokročit ani o jeden stupeň, když tam není skutečná posvátnost. Kundaliní není slepá síla. Kundaliní není mechanická síla. Kundaliní je ovládána ohněm srdce a může být vyvinuta pouze na základě sexuální magie a posvátnosti. — Samael Aun Weor, Dokonalé manželství

Ten oheň stoupá postupně, obratel po obratli vzhůru po páteři, jak procházíme jeden test za druhým. Když jste ho jednou pozvedli na vrchol páteře, dosáhli jste prvního ohnivého hada ve fyzickém těle. To je jeden had Kundaliní, který souvisí s fyzickým tělem.

Existuje sedm ohnivých hadů. Tyto odpovídají sedmi nižším sefirotům na Stromu života. Pozvedají se jeden po druhém, po pořadí, absolvováním testů.

Následně, oktávu po oktávě, může být tento oheň pozvednut ve vitálním těle (Yesod) a poté v astrálním těle (Hod). Když se tento ohnivý had pozvedne v astrálním těle, tady začíná něco skutečně nového.

Už máme fyzické a vitální tělo, co jsem vám vysvětlil na té tabulce dvanácti těl bytosti. Ještě nemáme pravé astrální tělo; místo toho zde máme astrální přízrak, lunární astrální formu. Jaký vůz používáš, když sníš? Když v noci uspíte své tělo a začnete snít, cestujete. Děláte věci. Na této úrovni chodíte a mluvíte a spojujete se s přírodou, ale nepoužíváte své fyzické tělo. Používáte to, co se zdá být astrálním tělem, ale není to skutečné astrální tělo, protože patří přírodě a je zcela nasáklé touhami, strachy a traumaty. Je to měsíční astrální tělo. Je to kama rupa: tělo touhy.

Když pozvednete hada astrálního těla, který je třetím ohnivým hadem, vytvoříte nové tělo. Toto je zrod něčeho úplně nového v nás, psychologicky i materiálně. Sluneční astrální tělo je vytvořeno transmutací velmi vyvýšené formy sexuální energie.

No, pokud o tom přemýšlíte, vaše fyzické tělo a vitální tělo byly vytvořeny smilstvem, žádostivostí, vašimi rodiči. Vyrostlo a během celého svého vývoje bylo nasyceno prostředím egoistických vlivů. Ale sluneční astrální tělo se v tomto prostředí nenarodí. Vzniká v atmosféře čisté sexuální energie a oddanosti. Je to nový typ entity, narozený v Hod na Stromu života, v páté dimenzi.

Když to dokončíte, získali jste nový typ vozidla psychologicky, duchovně, a dokonce i materiálně. To znamená, že s tímto tělem můžete podle libosti, kdykoli chcete, jít do páté dimenze, vědomí a bdělí. Úplně si toho vědomi, stejným způsobem, jakým nyní používáte své fyzické tělo, ale tentokrát ale v páté dimenzi, což je jiný svět. Je to svět snů.

„Lidé jsou zvyklí myslet si, že astrální svět je vágní, mlhavý, nehmotný, nehmatatelný svět. Vzhledem k tomu, že jsou jen teoretici, nenapadne jim si to ověřit. Astrální tělo je hmotné. A je to hustý organismus jako fyzické tělo. Přesto patří do jiné části království... Člověk ví, že má astrální tělo, když jej může používat. Jak člověk ví, že má nohy, protože s nimi může chodit, nebo ruce, protože je umí používat, podobně ví, že má astrální tělo, když s ním může cestovat.“ — Samael Aun Weor

Existuje mnoho lidí, kteří tvrdí, že jsou duchovní, kteří říkají: „Myslím, že mám astrální tělo. Možná mám astrální tělo.“ Víte, že ho máte, když jej můžete použít.

„Dvě křídla Merkurovy hole (Caduceus) znamenají schopnost cestovat v astrálním těle, schopnost cestovat v mentálním těle, schopnost cestovat v příčinných, vědomých a duchovních tělech. Oheň dává těm, kteří následují Cestu ostří nože, moc opustit fyzické tělo kdy se jim zachce. Kundaliní má sílu probouzet vědomí lidské bytosti. S ohněm zůstáváme zcela probuzení ve vyšších světech. Všichni ti, kteří se probudili ve vyšších světech, žijí během hodin spánku naprosto při vědomí mimo fyzické tělo. Kdokoli probudí vědomí, už nikdy nemůže snít. Stávají se ve skutečnosti, a právem, naprosto uvědomělými občany Vyšších Světů. Pracují s Bílou lóží, zatímco jejich fyzické tělo spí.“ — Samael Aun Weor, Dokonalé manželství

Jakmile pozvednete ohnivého hada astrálního těla, přejdete do další oktávy, abyste vytvořili solární mentální tělo, a poté do další oktávy, abyste vytvořili solární kauzální /příčinné tělo. Jedná se o tři samostatná vozidla. Když se vám je podaří získat, máte duši: lidskou duši. Jste uvědomělým občanem vnitřních světů. Máte schopnost vyjít ze svého fyzického těla do páté a šesté dimenze kdykoli chcete a být aktivní v těchto vnitřních světech stejným způsobem, jakým jste aktivní zde fyzicky, se svým fyzickým tělem. Jste však začátečník, protože stále máte ego. Vytvoření solárních těl nezničí ego.

Sluneční těla jsou v každém náboženství symbolizována jako Ezechielův vůz, Krišnův vůz, Merkaba kabalistů. Je to solární loď Egypťanů, jsou to nádherná roucha, která nosí toreador při býčích zápasech. To symbolizuje sluneční vozidla/těla. Takže ve všech těchto tradicích vidíme tyto věci symbolizované, ale nikdy ne explicitně vysvětlené. Sluneční těla jsou brněními a zbraněmi velkých hrdinů jako Perseus, Theseus, Hérakles atp. Každý hrdina představuje lidskou duši oblečenou ve slunečních rouchách, které jsou potřebné k tomu, aby mohli vykonávat hrdinské činy.

„Intelektuální zvíře stále nemá Duši. Kdokoli chce inkarnovat svou Duši, kdokoli touží být člověkem s Duší, musí mít astrální, mentální a kauzální těla. Lidská bytost dnešní doby stále nemá tato vnitřní vozidla. Astrální přízrak, mentální přízrak a kauzální přízrak jsou jen přízraky. Většina okultistů věří, že tyto vnitřní přízraky jsou skutečnými vozidly; přesto se velmi mýlí. Musíme se narodit ve vyšších světech. Toto téma o narození je sexuálním problémem. Žádná lidská bytost se nezrodila z teorie. Z teorií se nemůže zrodit ani jednoduchý mikrob. Nikdo se nenarodí přes nosní dírky ani ústy. Každá živá bytost se rodí ze sexu. "Jak nahoře, tak i dole." Pokud se lidská bytost narodila ze sexu tady v tomto fyzickém světě, je logické, že výše, Ve Vnitřních Světech je tento proces analogický.“ — Samael Aun Weor

Spirálovitá nebo přímá cesta

Když jste téměř hotovi s pátým zasvěcením ohně (Tiphereth), stojíte před volbou.

Dovolte mi znovu zdůraznit, že někdo, kdo toho dosáhl, je probuzen. Je probuzen fyzicky, ve třetí dimenzi, ve čtvrté dimenzi, v páté dimenzi a částečně je probuzen v šesté dimenzi. Není jako my, kteří totálně spíme. Jsou to lidé, kteří si uvědomují, že jsou v jiných světech. Ne jako my.

Na samém konci procesu vytváření solárního kauzálního těla, které je pátým hadem velkých záhad, je tato duše na pokraji stát se skutečnou lidskou bytostí. Taková bytost se vskutku stane mistrem, novým mistrem, tedy je začátečník v mistrovství. Existují mnohé úrovně mistrů.

Ale v tomto bodě stojí zasvěcenec před volbou: buď pokračovat postupně, aby se plně rozvinul, nebo vstoupí na přímou cestu?

Přímá cesta je cestou bódhisattvy. Cesta bódhisattvy je to, co Ježíš přišel ukázat svým životem. Bódhisattva je někdo, kdo se velmi liší od světce nebo Buddhy. Světec může být velmi pokorný, velmi svatý a učit krásné věci, ale nemají naléhavost a nedosahují uvědomění vyšší než pátý stupeň velkých záhad. Mohou být velmi krásní a učit krásné věci, ale bódhisattva je jiný, protože bódhisattva je revoluční.

Když se někdo rozhodne vstoupit na cestu bódhisattvy, pracuje na dosažení plného rozvoje, plného potenciálu lidské bytosti co nejrychleji, což znamená, že musí vyčistit celé podvědomí od nedostatků (hněv, pýcha, žádostivost atd.), a zaplatit nyní celou karmu nahromaděnou během všech svých předchozích životů. Proto byl Ježíšův život a život Johanky z Arku tak intenzivní. Je to velmi intenzivní, velmi rychlá, velmi náročná cesta, kterou se vydá jen málokdo.

Je to na konci pátého ohnivého hada, kdy můžeme učinit tuto volbu: pokračovat na postupné, lehké spirálové cestě, nebo vstoupit na přímou cestu, a stát se bódhisattvem.

Na východě je energie cesty bódhisattvy vyjádřena prostřednictvím symbolu Avalokiteshvaru, ukazujíce svých tisíc rukou, které se natahují ve snaze pomoci všem trpícím bytostem. Toto je definující charakteristika bódhisattvy. Mají tolik lásky k lidstvu, že se nestarají o vlastní utrpení. Je jim jedno, jestli bude bolestivé dosáhnout tohoto vývoje. Musí to udělat, protože tolik lidí, tolik bytostí trpí a potřebují pomoc. A proto někdo, kdo se vydá na cestu bódhisattvy: to dělá z lásky k druhým.

Když si zasvěcenec vybere tuto volbu, zrodí se v něm Kristus (Avalokiteshvara), aby ho zachránil. To je to, co se nazývá Narození Krista. Proto se v křesťanské symbolice Kristus rodí v jeslích, ve stáji, obklopen zvířaty. Naše mysl je stodola plná nečistých, špinavých zvířat a Kristus se rodí v této atmosféře jako malé dítě, které přichází zachránit tohoto zasvěcence od jeho ega a karmy. Toto představuje narození Krista ve stáji.

Osoba, která vstoupí na přímou cestu, pak vstoupí do zcela nové škály zasvěcení. Ten, kdo vstoupí na spirálovitou cestu, do ní nevstoupí. Všechno ostatní, co budu vysvětlovat, platí jen pro ty, kteří vstupují na přímou cestu. Ti, kdo vstupují na spirálovou cestu, jdou postupně jako světci, menší buddhové. A velmi pomalu stoupají a klesají podle proudů, které jimi pohybují. Jen Bódhisattva pak vstoupí do hadů světla.

Hadi světla

V hadech ohně, v první části první hory, byly v těchto tělech pozdviženy hadi Kundaliní, aby vytvořili sluneční těla a postavili duši na cestu; teď se vracejí na začátek, aby ta těla kristifikovala, aby byla dokonalá. V každém z těchto procesů je mnoho testů a zkoušek a mnoho utrpení, kterému čelí ego, co se týče pýchy, žádostivosti, závisti, hněvu a oběti pro druhé.

V hadech světla, nazývaných také Venušina zasvěcení, prožíváme symboliku, kterou žil Ježíš ve svém životě. Ten velký mistr, kterého nazýváme Ježíš, přišel a fyzicky reprezentoval to, co se vnitřně děje s každým bódhisattvem. Ježíš přišel, aby nám svým fyzickým životem ukázal něco, co se děje v duši, v duchu, ve všech vesmírech, ve všech koutech existence. Byl to on, kdo to přišel fyzicky ukázat.

Hadi světla / Venušiny zasvěcení

1.         Kristifikace fyzického těla: Narození
2.         Kristifikace vitálního těla: Křest
3.         Kristifikace astrálního těla: Přeměna
4.         Kristifikace mentálního těla: Vstup do Jeruzaléma
5.         Kristifikace kauzálního těla: Křest
6.         Kristifikace Buddhického Těla
7.         Kristifikace átmického těla: Ukřižování

Jeho narození, jeho křest, jeho přeměna, vstup do Jeruzaléma, až po ukřižování jsou symbolické procesy kristifikace nebo vnášení přítomnosti Krista (Avalokiteshvara) do každého z těchto aspektů naší duše. Takže v době, kdy jsme dosáhli sedmého hada světla, je přítomnost Krista ustálená v každé části duše. To znamená, že když ten člověk kráčí, mluví, myslí, cítí, je v něm Kristus. To není obyčejný člověk. Pamatujte, že tento člověk je již probuzen ve vnitřních světech. V astrálním, mentálním a kauzálním světě je již probuzen. Ale nyní má přítomnost Krista, který skrze něho mluví a jedná. Ne pro něj, ne pro sebe, ale pro druhé lidi, aby prospíval lidstvu, aby pomáhal. Toto je velký mistr. Toto je někdo s obrovskou silou, která jím prochází, nejedná se však o osobní sílu. Není to síla osobnosti ani magnetismus. Je to božská síla přítomnosti Krista (Avalokiteshvara, Apollo). Je to sluneční božstvo projevující se skrze tu entitu, tuto lidskou duši.

Pokud takový člověk dokončí kristifikaci nižších těl, pak může vstoupit na druhou horu.

Druhá hora

Ve druhé hoře už žádná zasvěcení nejsou. Namísto toho je to dlouhá práce hluboké očisty. V tomto procesu duše začíná na spodku Stromu života, Malkuth, a nyní má provést obrovskou roli. Tato probuzená duše musí nyní sestoupit do každé sféry svého podvědomí (vnitřních pekel). Nejprve začíná limbem, první úrovní. To je místo, kde se obvykle nacházíme, když sníme a když umíráme. Musí jít do toho světa probuzena a zničit každé své ego v této říši. Musí je najít, pochopit a zničit. To se děje prostřednictvím meditace a využíváním síly sexuální energie.

„Pochopil jsem, že abych měl právo vystoupit do lunárního nebe (vyšší sféra astrálu), měl bych nejprve sestoupit do Selenského pekla (nižší sféra astrálu) [abych odstranil své lunární slabosti (ega)] ...“ — Samael Aun Weor

Když zcela vyčistili tu nejpovrchnější úroveň podvědomí, mohou vstoupit do prvního nebe. To znamená, že nejenže jsou zcela probuzeni v nižším, ale také ve vyšším aspektu. Na té úrovni své mysli jsou naprosto čistí. V té sféře v nich není žádné ego. Toto je neuvěřitelný druh čistoty.

Aby získali přístup do nebe, musí jít od světa ke světu a čistit v sobě peklo. Tato „nebesa“ představují úrovně vědomí v nás. Symbolicky souvisí s devíti planetami:

1.         Měsíční nebe, astrální svět
2.         Nebe Merkuru, duševní svět
3.         Venušské nebe, kauzální svět
4.         Sluneční nebe, buddhický nebo intuitivní svět
5.         Nebe Marsu, Atmický svět, oblast Atmana
6.         Jupiterovo nebe nebo Nirvána
7.         Saturnské nebe, Paranirvánický svět
8.         Uranové nebe, Mahaparanirvánický svět
9.         Neptunové nebe, Nejvyšší Nebeský svět, který podle předků byl říší čistého ohně

Tyto práce jsou zde značně zjednodušeny, aby byly pro nás srozumitelné. Jejich realitu je pro lidi na naší úrovni neuvěřitelně obtížné pochopit. Přesto jsou ztvárněny v hodinách Apollóna, v rolích Héraklese a pokáních Pistis Sophie. Pokud jste studovali nějaká náboženství, možná jste o nich už slyšeli. Všechny představují tento proces sestupování do vlastního podvědomí úroveň po úrovni.

Tento proces není něco vágního. Není to něco, co lze odhadnout. Není to něco, co je jen v našich představách. Tímto procesem procházíte při plném vědomí, když jsme mimo fyzické tělo. V těchto sférách pracujeme, abychom je zcela očistili od karmy a ega. Pracovat na Druhé hoře znamená být hluboce probuzen a získávat hlubší stupně probuzení.

Takže tento proces pokračuje dolů do pekel, přičemž každé očištěné peklo otevírá nebe.

Nakonec se člověk dostane do hlubin, do nejtemnější, nejnižší části našeho podvědomí, kde máme všechny nepředstavitelně hrozné vlastnosti, hrozné činy, které jsme učinili v minulosti, které musíme napravit.

Test

Když je celá mysl zcela vyčištěna, zasvěcenec musí být ještě jednou otestován, a to je znázorněno v Knize Job. Pamatujte, že v knize Jób v Bibli Lucifer přichází k Bohu a říká: „Podívej se na tohoto muže, který je dokonalý ve všech tvých zákonech a ustanoveních, který tě plně miluje, ale ty jsi mu dal všechno. Není divu, že tě tak moc miluje. Vezmi mu to všechno pryč. Dovol mi ho otestovat." A Bůh říká Luciferovi: ‚Dobře. Otestuj ho'.

To představuje, co se stane dál ve druhé hoře. Duše se už zcela vyčistila. Nemá ego. Nemá žádnou pýchu, žádnou žádostivost, žádnou závist, ani hněv, nic z toho. Je naprosto čistá a naprosto povznesená na svůj maximální potenciál. Je to vynikající a neuvěřitelné znázornění božství v lidském těle. Ale je třeba to otestovat. Takový člověk je zkoušen během osmi Jobových let. Fyzicky je to doslova osm let. Člověk je velmi intenzivně testován ve svém fyzickém životě, aby se ujistilo, že v něm nejsou žádné stopy ega. Žádné. A je to obtížné. Těžké zkoušky. Pokud se takový člověk osvědčí a dokonale se očistí, pak získá právo přejít k poslednímu kroku: smrt.

Smrt

K dokončení druhé hory musí člověk fyzicky zemřít. Proč? Protože všechno ostatní je čisté, ale fyzické tělo ne. Fyzické tělo se zrodilo z hříchu, v prostředí hříchu, nasyceném hříchem. Musí být odebráno. Aby se ta lidská duše opravdu stala dokonalou, potřebuje i dokonalé fyzické tělo. Takže to fyzické tělo zemře. A umírá kvůli poslednímu zbytku karmy, který tato duše dluží, což souvisí s prvotním hříchem, hříchem, který spáchali Adam a Eva, když opustili Eden, což je smilstvo, zneužití sexuální energie. Takže tato duše obvykle zažije určitý typ utrpení, typ bolesti, typ nemoci, která s tím souvisí, a fyzicky zemře.

Všichni na světě si nyní myslí, že když se stanete skutečně duchovními, nemusíte zemřít, ale neuvědomují si, že zakladatelé každého náboženství na světě zemřeli i fyzicky. Ježíš zemřel. Každý velký mistr svým životem a smrtí ukázal, že je to pro nás nevyhnutelné. Musíme také zemřít. Je to přirozené, je to nevyhnutelné. Je to součást procesu očišťování.

Pokud dokážete projít svou smrtí s plně rozvinutým stoprocentně čistým vědomím, budete vzkříšeni. Znovu se narodíte. A to ukázal Ježíš ve svém životě. Zemřel, ano. Ale nezemřel smrtí zvířete. Zemřel smrtí velkého mistra, jako Buddha, který také zemřel, ale zemřel smrtí velkého mistra.

Jakmile nastane tato smrt, pak nastane vzkříšení. Díky vzkříšení má nyní zasvěcenec dokonalé fyzické tělo. Nyní je vzkříšený mistr. Existuje mnoho úrovní mistrovství. To, že někdo říká, že ten a ten je mistr, to ještě nic neznamená. Jedna věc je být mistrem a druhá věc je být dokonalým mistrem. Vzkříšený mistr je nejvyšší stupeň. Toto jsou mistři jako Ježíš, Buddha, Padmasambhava. Jsou to mimořádně čisté, krásné lidské bytosti.

"Vskutku, není vzkříšení bez smrti, ani úsvitu v přírodě (nebo v lidské bytosti) bez temnoty, smutku a noční agónie, která jim předchází, co činí jejich světlo nádhernějším." —Samael Aun Weor, Tři hory

„Po vzkříšení mistr znovu nezemře. Je věčný. S tímto nesmrtelným tělem se může okamžitě objevit a zmizet. Mistři se mohou libovolně zviditelňovat ve fyzickém světě.

„Ježíš Kristus je Vzkříšený Mistr, který měl během tří dnů své fyzické tělo ve Svatém hrobě. Po vzkříšení se Ježíš zjevil před učedníky, kteří byli na cestě do vesnice Emauzy, a obědval s nimi. Potom byl před nevěřícím Tomášem, který uvěřil až tehdy, když vložil prsty do ran svatého těla velkého mistra.

„Hermes, Cagliostro, Paracelsus, Nicholas Flamel, Quetzalcoatl, St. Germain, Babaji atp. si před tisíci, a dokonce miliony let zachovali své fyzické tělo, aniž by jim ublížila smrt. Jsou to vzkříšení mistři.“ —Samael Aun Weor, Tarot a Kabala

"Všichni mistři, kteří vstali z mrtvých, žijí se svými fyzickými těly miliony let. Jen zasvěcenci, kteří dosáhli těchto vrcholů, mohou žít a řídit proud života staletí. Jen zde zasvěcenec už nepotřebuje manželského partnera. Fyzické tělo zasvěcence zůstává ve stavu Jinn; toto je dar Amora (Bůžka lásky). Přesto se zasvěcenec může stát viditelným a hmatatelným v tomto třídimenzionálním světě, kdykoli je to nutné, a pracuje ve fyzickém světě pod příkazy Bílé Lóže. Jako Vzkříšený Mistr má zasvěcenec kontrolu nad celým životem. Má moc nad ohněm, vzduchem, vodou a zemí. Ano, celá příroda před ním klečí a poslouchá ho. Může žít mezi lidmi a stává se lidským bohem.

"Přirozeně, k dosažení těchto vrcholů (Druhá hora) je nezbytné podstoupit zkoušky Třinácté Arkány. Tělo musí být balzamováno před smrtí. Večeře v Betanii odpovídá této události Třinácté Arkány. Poté, co bylo tělo zbalzamováno, musí projít speciálním procesem v hrobce, který se vyvíjí v rámci čísel třicet a pětatřicet, která když se sčítají, dávají Arkánum jedenáct (zkrocený lev), ano, musíme zkrotit přírodu a překonat ji.

„Když je tedy tělo připraveno k uložení do hrobky, nastávají procesy smrti a vzkříšení. V tomto případě andělé smrti neprostřihnou stříbrnou šňůru; takto zasvěcenec zemře, ale nezemře. Fyzický mozek zasvěcence je podroben zvláštní proměně: stává se jemnějším, delikátnějším“.

Večeře v Betanii souvisí s těmito procesy Ježíše Krista.

"Když byl Ježíš v Betanii v domě Šimona Malomocného, přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobou vzácného voňavého oleje a vylila mu ho na hlavu, jak seděl u stolu. Když to viděli učedníci, zlobili se a říkali: „K čemu takové mrhání? Vždyť se to mohlo draze prodat a rozdat chudým.“ Ježíš to zpozoroval a řekl jim: „Proč trápíte tuto ženu? Udělala mi dobrý skutek; vždyť chudé máte vždy mezi sebou, ale mě nemáte vždy. Když mi vylila tento olej na tělo, udělala to pro můj pohřeb. Amen, říkám vám: Kdekoli na světě se bude ohlašovat toto evangelium, bude se na její památku mluvit i o tom, co udělala.“- Matouš, 26: 6-13 - Samael Aun Weor.

Třetí hora

Po vzkříšení vstupují vzkříšení mistři do třetí hory, kterou je Hora nanebevstoupení.

V tomto procesu se nyní musí zdokonalit na nejvyšší úrovni Stromu života, která souvisí s:

Tyto záležitosti jsou velmi abstraktní, takže o nich dnes nebudeme diskutovat, protože vím, že je to těžké pochopit. Ale pochopte, že i po vzkříšení je co dělat. Je to na Hoře nanebevstoupení, kde ta lidská duše, nyní vzkříšená, musí dosáhnout vyššího stupně rozvoje na těchto úrovních.

Tento typ duše má dostatečnou sílu a inteligenci pro vytvoření solárních systémů, galaxií. Tady zápasíme s obtížemi i při jednoduchých věcech. Takoví mistři jsou velmi daleko za hranicí našeho chápání.

1) Má moc vidět a slyšet ve všech vnitřních světech.
2) Má moc manipulovat se záhadami života a smrti.
3) Je mu dána moc soudit živé mrtvé (celé lidstvo).
4) Rodí se a opouští tělo kdykoli se mu zlíbí.
5) Má moc utišit bouře nebo je rozpoutat.
6) Má síly, díky kterým rozechvěje zemi a potopí kontinenty.
7) Síly nad ohněm a hurikány atp.

Jsou probuzeni ve všech světech. Jsou probuzeni ve všech nebesích. A jejich pekla jsou psychologicky prázdná. A na těchto úrovních mají moc hýbat galaxiemi plnými bytostí a bez námahy je ovlivňovat. Tolik energie máme ve svém potenciálu. Vědomí v nás má schopnost se tím stát, ale nestane se to ze dne na den a nestane se to náhodou. Děje se to prostřednictvím psychologické práce. Velice intenzivní a velmi precizní práce.

To vše si můžete sami ověřit. Nemusíte mi věřit. Naučte se meditovat. Naučte se uchovávat svou sexuální energii a používat ji pro vyšší účel. Naučte se vědomě vyjít ze svého těla. Můžete to udělat nyní, dokonce i bez slunečního astrálního těla. Všichni odcházíme z těla každou noc, když spíme. Jen si to neuvědomujeme. Naučte se to dělat vědomě a poté si tyto informace ověřte sami. Nevěřte mi. Jděte se zeptat. Když budete mimo své tělo a procitnete, pomodlete se ke své Božské Matce: ‚Ukaž mi, prosím, je to pravda? Je to cesta? Ukaž mi Tři hory a ukaž mi, co musím udělat.“ A dozvíte se, jestli je to pravda. Já si to nevymýšlím. Tři hory jsou procesem našeho vlastního zárodku duše (Tathágatagarbha), který máme v sobě, abychom mohli dosáhnout svého plného potenciálního rozvoje napodobováním života velkého mistra, jakým byl mistr Ježíš, abychom mohli ztělesnit tu božskou inteligenci, kterou nazýváme Kristus nebo Avalokitéšvara.

Tato inteligence v přírodě je horní část Stromu života. Je to světlo, které vyzařuje z prázdnoty ve prospěch všech bytostí. Je to druh soucitu, který je nad rámec toho, co si vůbec dokážeme pod pojmem soucit vůbec představit. Bytost, která je na takové úrovni, která dosáhla takového stupně vývoje, dokáže bez jakéhokoli úsilí vidět všechny trpící bytosti ve stejnou dobu, kde jsou, jako trpí apod. Taková bytost se nemusí namáhat, aby to viděla. Je to bez námahy. Nejenže vidí, jak jim pomoci, ale navíc se i o to pokouší. A to je důvod, proč je Avalokitéšvara zobrazen s tisíci rukou a všemi úrovněmi vědomí této bytosti.

Když někdo kráčí po cestě bódhisattvy a inkarnuje Krista, stává se součástí Krista. Stane se rozšířením Krista. Už to není jednotlivec. Je součástí něčeho většího. Takový člověk má v sobě něco, co sahá daleko za individualitu. Má Kristickou osobnost, typ inteligence, moudrosti a vhledu, který daleko přesahuje jednotlivce. Stává se aktivním představitelem Krista. A čím je čistší, tím výše stoupá ve svém vlastním procesu rozvoje, tím více se přibližuje ke Kristovu srdci a tím větší sílu může projevovat svými činy ve prospěch jiných.

Toto je klíčová charakteristika: bódhisattva je inkarnace Krista, který nedělá nic pro sebe. Každá jeho myšlenka, každý jeho pocit, každý jeho čin je pro druhé, aby mohl pomoci těm, kdo trpí. Vidíte to v Ježíšově životě. Kdy během celého příběhu Ježíšova života řekl jednu věc, kterou by on sám chtěl? Nikdy. Nebo Buddha. Ani jednou. Každé slovo, které řeknou, je pro jiné. Každý čin, každý pohled, každý pohyb má pomáhat druhým. To je znak bódhisattvy. Velmi velké, čisté bytosti.

Musíme se vrátit k otázce, se kterou jsme začali: ve kterých světech jsme vědomi? Jaká je naše vlastní úroveň rozvoje? Odpověď je smutná, ale musíme být upřímní, a tím se můžeme začít měnit. Nejsme-li k sobě upřímní, nemůžeme se změnit. Pokud budeme stále lhát sami sebe, nezměníme se. Pokud opravdu chcete změnu, chcete-li to opravdu zažít a pochopit, musíte začít být k sobě upřímní. Naučte se probouzet tady a teď ve fyzickém světě. Tím začněte. Šetřete svou energii a pozvedněte ji pro vyšší účel. Zbavte se sobectví, přestaňte se zaměřovat jen na sebe a rozšiřte svůj zorný úhel pohledu. Zkoumejte problém utrpení. Takže pokud máte dotazy, ptejte se.

Otázky a odpovědi

Posluchači: Víte, na jaké úrovni vědomí se nacházíte, když postupujete procesem?

Instruktor: Samozřejmě. Přesně v tom je celá podstata. Nemůžete v sobě vyčistit úroveň pekla, pokud si jí nejste vědomi. My si zde ani neuvědomujeme fyzický svět. Pokud tedy chcete očistit své podvědomí od všech jeho nečistot, musíte si tyto světy uvědomit a být schopni do nich vědomě vstoupit. Naučíte se to tak, že se nejprve stanete vědomými fyzicky, naučíte se meditovat a naučíte se vycházet z těla. Všechny tyto tři body spolu mimořádně úzce souvisí. Nemůžete je dělat samostatně. Musíte se naučit být přítomen, to jest neustále přítomen a vědom. Naučte se meditovat, tam soustředíte vědomí, a poté se naučte vědomě vycházet z těla, což je dalším rozšířením téhož vědomí. Potom se začnete probouzet ve svých snech. Tehdy můžete začít pracovat nejen ve fyzickém světě, ale také ve světě snech.

Je to hodně práce, ale také je to mimořádně obohacující a přinášející uspokojení. Když v sobě najdeme chybu, a uvidíme ji takovou, jaká vlastně je, tehdy si uvědomíme: ‚Proč jsem celou tu dobu nosil tuto hloupost s sebou? Způsobuje mi to utrpení a způsobuji tím utrpení všem kolem. Je mi z toho opravdu špatně. Teď to zabiju a skončím s tím navždy.“ Zabijte ten hněv, tu pýchu, tu závist, tu žádostivost a osvoboďte se od toho. A když je ta věc zabita, když je zničena, vědomí, které v ní bylo uvězněno, je osvobozeno a navrátí se vám. Takto se probudíte. Osvobozujete to, co je uvězněno v klecích bolesti ve vašem podvědomí. Takže postupně, kousek po kousku, obnovujete to, co jste kdysi ztratili. A potom, když je vědomí zcela obnoveno, můžete ho rozvíjet dál a dosáhnout velmi vysokých úrovní, které jsou zobrazeny na stromě života.

Takže nemůžete říci: 'Možná jsem na této úrovni...' Slyšeli jsme lidi říct: 'Možná jsem v pátém zasvěcení...' Pokud říkáte možná, tak nejste. Je to tak jednoduché. Pokud mluvíte možná, tak neříkejte nic. Zavřete si ústa. Pracujte na sobě, změňte se a mějte zkušenosti, abyste přesně věděli, kde se nacházíte. Lidé, kteří říkají „Možná jsem tady, možná jsem tam, myslím, že jsem tady, myslím, že jsem tam“, lžou sami sebe.

Všichni si rádi myslíme, že jsme na velmi vysoké úrovni rozvoje, ale fakta dokazují opak. Pokud fyzicky spíme, nedokážeme-li pochopit učení, nedokážeme-li pochopit sami sebe, tak duchovně nemáme nic. Někdo, kdo prochází skrze zasvěcení, má poznání. Má gnózi. Takoví lidé vědí. O tom není pochyb. Některé věci, když je zažijete a znáte, nemůžete je neznat. Pro vás jsou to jen fakta. Abyste se přepracovali přes tyto úrovně, musíte vědět, co děláte.

Nemůžete vytvořit duši, aniž byste věděli, že to děláte. Nemůžete odstranit ego, aniž byste věděli, že to děláte. Lidé, kteří odhadují svou úroveň duchovního rozvoje, jsou jako kdyby někdo řekl: ‚Skládám symfonie, ale od narození jsem hluchý.' Jak se stanete skladatelem hudby nebo hudebníkem, pokud neslyšíte nástroj, na který hrajete?

Dává to smysl, že? Je to snadné. Pokud se chystáte pracovat na odstranění ega, musíte to ego vidět. Musíte pracovat na tomto egu, opravdu vidět a zažít tu věc a vidět ji umírat. Pokud ho nevidíte v jeho procesu ničení a jeho případné eliminace, co potom děláte? Nevíte, co děláte.

Skutečná spiritualita je dílem vědomého vnímání a porozumění. Pokud nemáte vědomé vnímání toho, co děláte, pravděpodobně neděláte nic. Nikdo to neposlouchá rád, ale musíme se opravdu utvrdit ve faktech, protože nemáme moc času. Čas se krátí pro nás jako jednotlivce i pro tuto planetu. A pokud to teď nebudeme brát vážně a nebudeme se nyní zabývat fakty, nebudeme mít šanci.

"Tyto výšky člověk nedosáhne mechanickou evolucí Přírody. Evoluce je pohyb Univerzálního života, ale to nikoho nepřivede do andělského stavu. Příroda se nezajímá o nadčlověka. Příroda obsahuje všechny možnosti, ale nadčlověk je dokonce v rozporu s jejím vlastním zájmem. Nejstrašnější síly Přírody se staví proti zrození nadčlověka. Anděl, nadčlověk, je výsledkem obrovské revoluce vědomí. Nikdo není povinen pomáhat jednotlivci v revoluci. Toto je velmi intimní záležitost pro každého z nás. Problém je absolutně sexuální. Musíme tasit meč a bojovat proti hrozným silám Přírody, které jsou proti zrodu nadčlověka.“ —Samael Aun Weor, Dokonalé manželství